Co je moje, je i tvoje

Základem všeho je komunikace a o penězích by mělo být hovořeno v případě, že s drahou polovičkou sdílíte bydlení, výdaje za jídlo a občas si rádi někam zajedete, ať už na krátký výlet nebo delší dovolenou. Důležité je se domluvit o rozdělení výdajů, svou roli v tom samozřejmě hrají příjmy, které jsou ve většině případů odlišné. Někteří se dohodnou, že náklady ponesou stejným dílem, ale převážná část dvojic se bude rozhodovat podle svých aktuálních příjmů. 
pár s obrazem.jpg
Jeden účet, ano či ne
Rozdílné názory jsou na to, zda mít každý svůj vlastní účet nebo jeden společný, kam by chodily obě výplaty a ze kterého by se hradily veškeré výdaje. Výhodou jistě je to, že u jednoho účtu má dvojce přehled o svých penězích, ušetří něco málo i na poplatcích, účet může mít také lepší úrok. Pokud se rozhodnete pro společný účet, myslete na to, že druhý z partnerů by měl mít k účtu přístup a tím téměř stejná práva jako jeho majitel.
Pokud vám není příjemné, aby přítel či přítelkyně věděli o každém vašem, i drobném, vydání, ponechte si každý svůj účet. Tuto variantu ocení především páry, kdy jeden je tzv. šetřílek a druhý si rád užívá.
Dluhy před vztahem
Do vztahu vstupuje v dnešní době spousta lidí s dluhy ve formě kreditních karet a kontokorentů či běžných spotřebitelských úvěrů. I taková situace má řešení a jednou z variant je sloučení či refinancování stávajících půjček, tím se ušetří nemalá částka.  Každopádně by o dluzích druhý z partnerů měl vědět.
klíč v zámku.jpg
Společné hnízdečko
Začátek společného bydlení sebou přináší i otázku, kde vlastně budeme bydlet. Někdo má možnost bydlení u rodičů, ti šťastnější mají třeba byt po babičce a ti ostatní se rozmýšlejí mezi nájmem nebo vlastním bydlením. Vše má svoje pro a proti, společně koupený byt či dům na hypotéku vás zavazuje na mnoho let a počítat musíte i s tím, že nastat může i něco neočekávaného. Ale pak je zde spousta variant, jak danou situaci řešit.

Co je moje, je i tvoje
Ohodnoťte příspěvek
468x60holka.jpg