„Zlý“ pes? Ale kdeže


„No ale co když budeš chtít mít dítě? To ho budeš muset dát pryč“ To byla první reakce, když jsem zmínila, že bych si ráda pořídila domů pitbula. Právě pitbulové, stejně jako rotvajleři nebo bulteriéři, patří k plemenům, která mají mezi lidmi dost mizernou pověst. Údajně jsou těžko zvladatelní, agresivní, a při první příležitosti zaútočí. Pravdou je, tato plemena byla historicky šlechtěná pro boj, ale to znamená hlavně, že svého majitele poslouchají na slovo a jsou mu velmi oddaní.
hlava rotvajlera.jpg
Je také důležité si zopakovat, že každý pes, bez ohledu na to, jak je malý nebo velký, potřebuje pevnou ruku a vedení. Nezáleží na tom, jestli máte čivavu, labradora nebo právě některé z bojových plemen, vždycky je nezbytné, aby vás váš miláček poslechl za jakýchkoli okolností. A paradoxně jsou to právě bojoví psi, kteří se dají často vycvičit snáze než někteří salónní psíci.
 
Pravdou ale je, že problém bojových plemen je  v tom, že mají velkou sílu, zejména v čelistech, prostě proto, že původně byli šlechtění k tomu popadnout a nepustit. Pokud vám na kotníky zaútočí čivava nebo jezevčík, tak budete mít maximálně škrábnutí. Pokud se k tomu samému rozhodne například právě bulldog, tak s velkou pravděpodobností skončíte v nemocnici na šití.
kontinentální buldok.jpg
To ale neznamená, že jsou buldoci nebezpeční jako plemeno, jen budete muset dávat v jejich výcviku větší pozor na to, aby pes dobře chápal, co může a co nesmí. Pokud se vám ale tohle povede, tak bojová plemena nejsou nebezpečnější než jiné druhy psů. Pes není dobrý nebo špatný, pokud je špatně vychovaný, je to vždy chyba jejich pána. Páníček by měl vědět, co dělá, měl by svého psa znát a mít u něj autoritu. Bojová plemena tak nejsou úplně materiál pro ty, kdo psa nikdy neměli a neví o jeho výcviku vůbec nic, ale jinak jsou naprosto v pohodě, a to i k malým dětem.

„Zlý“ pes? Ale kdeže
Ohodnoťte příspěvek